Válečná léta 1618-1866

Válečná léta 1618-1866

Třicetiletá válka (1618-1648)

Byla poslední evropskou náboženskou válkou mezi katolíky a nekatolíky (protestanty), která zasáhla neblaze i České země. Představovala nejničivější vojenský konflikt té doby. Z významných událostí třeba připomenout stavovské povstání v květnu 1618, bitvu na Bílé hoře listopad 1620, popravu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v červnu 1621, cizí vojska v Čechách. V zemi vládl Ferdinand II. Válka skončila v říjnu 1648 podpisem vestfálské mírové smlouvy. V této válce české země velmi utrpěly. Panská sídla, hrady, města i vesnice byly z velké části vydrancované a vypálené, dobytek vybit, pole neobdělaná, neosetá, statky a chalupy opuštěné. Všude bída, hlad, a zoufalství. I když o území v okolí Vlčkovic nejsou zprávy, lze oprávněně předpokládat, že i v této oblasti se válečné události nevyhnuly.

 

Sedmiletá válka (1756-1763)

Válka vznikla rozporem mezi Pruskem a koalicí Rakouska, Ruska, Francie a dalších států. Pruský král Bedřich II. – Veliký (Friedrich) po skončení války o dědictví rakouské předpokládal, že se rakouská monarchie pokusí získat zpět ztracené části Slezska. Koncem srpna 1756 vtrhla pruská vojska do Saska, do Čech a na Moravu a tím začala sedmiletá válka. V lednu 1762 podnikla Rakouská armáda velkou vítěznou bitvu ke zničení obávaného protivníka z Pruska. Pruský král získal podporu ruské carevny Kateřiny II. (1762) a její vojska kozáků, se při pronásledování Rakušanů, dostali až k Vlčkovicím. 6000 kozáků bylo ubytováno zčásti ve vsi a na vlčkovických polích. Vlčkovičtí museli pro ruské vojsko obstarávat potraviny, dobytek a krmení pro koně. Museli zaplatit i 112 dukátů tzv. výpalného. Když vojska odtáhla, vesničanům se ulevilo. Sedmiletá válka skončila v roce 1763 hubertusburgským mírem.

 

Selské bouře 1775

Po sedmileté válce byli sedláci velmi znepokojeni. Pro venkovský lid to bylo období velmi zoufalé, nastal velký hladomor. Stoupal odpor poddaných proti vrchnosti jak světské, tak i církevní. V roce 1775 vypuklo selské povstání v severovýchodních Čechách, zejména na náchodském panství, vedené rtyňským rychtářem Nývltem. Způsobily to nesnesitelný útisk poddaných a touha po svobodě. Poddaní se sdružovali, napadali panská sídla a církevní majetek a ozbrojeni cepy, vidlemi, kosami a starými zbraněmi postupovali po jednotlivých panstvích. U Chlumce nad Cidlinou je zastavilo a rozehnalo až vojsko. Projevy selských bouří se projevily i na hradišťském panství, tedy i ve Vlčkovicích. Poddaní se domáhali zlepšení svých práv u správce panství Martina z Landesbachu v jeho sídle v Hradišti. I když nedosáhli valného výsledku, události proběhly bez větších násilností.

 

Válka v roce 1778, tvz. bramborová

Bedřich II. (Fridrich II.)

Bedřich II. (Fridrich II.)

Hromadný hrob ve Vlčkovicích.

Hromadný hrob ve Vlčkovicích.

O bavorské dědictví bojovali pruský král Bedřich II. a habsburská císařovna Marie Terezie. Počátkem července 1778 vtáhla pruská vojska do severovýchodních Čech. Na obranu se jim postavil Josef II. Prusové postupovali přes Branku u Náchoda, Dobenín, Královu Lhotu až na Jaroměřsko. V druhé polovině července se pruský král Bedřich II. dostal až ke Kuksu a utábořil se s částí své armády v obci Vlčkovice a okolí, aby odtud zahájil útok proti rakouským postavením na pravé straně Labe, od Zvičiny až po Hradec Králové a zajistil si tak důležité cesty pro zásobování z Kladska přes Náchod a Českou Skalici. V obci zřídil král svůj hlavní stan. Ubytoval se v chalupě čp. 56 v Horních Vlčkovicích, kde údajně spal na zemi na slámě. Před příchodem pruského vojska vesničané spolu s dobytkem a nenutnějšími potřebami uprchli za řeku Labe, kde byla rozložena rakouská armáda. V liduprázdné vesnici Prusové řádili nepopsatelným způsobem, vše, co bylo možné ukrást, ukradli a zbytek zničili. Bylo zbořeno 60 chalup. Dříví použito na topení a pálení ohňů. 15. srpna 1778, po třiceti osmi dnech, byla obec i okolí vyjedeno a zpustošeno. Doprava zásob byla zcela nedostatečná. To přimělo Bedřicha II. k tomu, aby vesnici i okolí opustil. V polovině srpna vyslal všechny vozy se zbytkem zásob chvalkovickým údolím přes Brzice, Proruby, Komárov a Kyje ke Střítěži a dále na sever k Hostinnému.I když v okolí nedošlo k větším bitvám, hodně pruských vojáků zemřelo. Byli to ranění z bojů u Královy Lhoty, nemocní úplavicí a nedostatkem potravy. Mrtví byli pochováni ve společných hrobech v Horních Vlčkovicích. Na jednom z nich stojí křížek v ohrádce. V září 1778 navštívil Vlčkovice při své inspekční cestě císař Josef II., aby si osobně prohlédl postavení vojsk pruského krále.

 

Hlavní stan Bedřicha II. ve Vlčkovicích v roce 1778 (dnes čp. 56).

Hlavní stan Bedřicha II. ve Vlčkovicích v roce 1778 (dnes čp. 56).

 

Válečný rok 1866

Válečné události v prusko-rakouské válce v roce 1866 se Vlčkovic dotkly jen nepatrně. Vesnicí prošly jednotky pruského V. armádního sboru II. pruské armády, a to z 29. na 30. června ve dvě hodiny v noci po vítězné bitvě u Sviňišťan. Vojska táhla k Choustníkovu Hradišti a dále ke Dvoru Králové n. L. Před příchodem Prusů se vesničanů zmocnily velké obavy. Lidé před blížící se armádou ukrývali cennější věci a s nejnutnějšími potřebami prchali do okolních lesů. Zejména mladí muži měli obavy, aby je Prusové nepochytali a nezařadili je do svého vojska. K větším škodám ve vesnici ani okolí nedošlo.

úryvek z knihy
Vlčkovice v Podkrkonoší - Minulost a současnost
2010 - Ing. Václav Němec